Článek vyzrazuje výsledky!
Už čtvrtá řada Survivora Česko & Slovensko skončila a definitivně korunovala vítěze. Tím se stal Pavel Tóth, soutěžící, kterého sestřihy nejprve prezentovaly jako někoho, kdo přijel do džungle jen dělat srandičky, následně si užíval roli rozsévače chaosu a nakonec zvítězil jako jednooký mezi slepými. Jako obvykle zdůrazňuji, že nikoho ze soutěžících neznám osobně a nekomentuji je jako lidi – vyjadřuji se pouze k tomu, jak je prezentoval (střihačsky krácený, režijními volbami směřovaný) televizní pořad. S tím vědomím si pojďme říct, jak si tři finalisté nakonec vedli:
V pořadí třetí Natálie „Naty“ Kotková se snažila argumentovat, že se svojí nekonfliktní, „beta“ osobností (a muší vahou) hrála jak nejlépe mohla. Šla s proudem, když měla možnost, tak lehce manévrovala a doplula až do finále, aniž by si po cestě na záda udělala příliš velký terč a vystavovala se tak vyloučení. Uvědomit si svoje limity a přizpůsobit se jim je v Survivoru extrémně důležité. Jenže Naty to nedokázala před porotou patřičně úderně komunikovat. Případně nikdo nevěřil tomu, že šlo z její strany o vědomý postup a její účast ve finále viděli spíš jako dílo náhody. Anebo mohla ve finále přednést sebelepší řeč a stejně by neuspěla, protože tahle konkrétní porota zkrátka chtěla ocenit na první pohled výraznější styl hry, či hlasovat na základě osobních sympatií. Je možné, že kdyby ve finále seděla Naty třeba s Pepou, tak by její šance vzrostly, ale v tomhle složení finálové trojky asi neměla šanci.
- Čtěte také: Surivor: O jubilejní 50. řadě rozhodnou fanoušci
Michael „Michal“ Skalický se snažil logicky argumentovat, seč mu síly stačily: V životě myslí hlavně na okolí, v brutální hře si dal za úkol za všech okolností dát na první místo vlastní postup kupředu. Byl přesvědčený, že jedině tak se dostane na konec. Skutečně se mu to povedlo. Ale získal jen dva hlasy a skončil druhý. Michalovi mohlo uškodit, že sice hrál tvrdě, ale neustále se za svoje tahy omlouval, i před důvěrníky zapíral nepodstatné zbytečnosti a vytvářel tak obraz hráče, který vlastně pořádně neví co chce a lže tak často, že se v tom sám začíná ztrácet. Někteří soukmenovci zjevně měli pocit, že občas Michalovy taktické kroky přerůstaly do osobních podpásovek, případně se pokoušel ostatní emocionálně vydírat. Je přitom jedno, jestli to tak opravdu bylo – podstatné je, že někteří mohli mít ten pocit a nevnímali to jako ocenění hodný styl hry.
No a pak je tu šampion Pája, jenž zvítězil poměrem hlasů 6:2:1. V některých momentech to vypadalo, že na výhru nemá šanci. Jednou byl reálně vyhlasovaný, ale zachránil jej twist. Často se na něj vařila voda, ale jeho kmen zrovna nešel na kmenovou radu. Když v nelítostných podmínkách ostrova Fénixům snědl či znehodnotil všechny jejich zásoby drahoceného jídla, část hráčů se tvářila, že u nich Pája skončil jako člověk. Později zaznívalo, že se chová jinak před kamerou a jinak v momentech, kdy na něj nemíří, což iritovalo trosečníky, co si přišli výhradně zasoutěžit a bylo jim jedno, zda jim show zvedne mediální viditelnost. Přes tohle všechno se ale porota dokázala přenést. Možná hrálo roli, že řada z nich měla Páju z finální trojky jednoduše osobně nejraději. Možná porotcům vyhovovalo, že si Pavel nikdy nestěžoval a jakkoliv agresivní kroky činil, nikdy se za ně neomlouval, otevřeně se k nim hlásil a během finále celkem rozumně obhájil jejich význam. Vliv mohla mít na porotu i jeho výrazná fyzická dominance v soutěžích, anebo to, že na rozdíl od Naty byl neustále slyšet a na rozdíl od Michala se jím tolik lidí necítilo zrazeno.
Survivor stále neví, jak negenerovat jednotvárné vítěze
O vítězi jako takovém si každý může myslet cokoliv, za sebe vyjádřím především povzdech nad tím, že počtvrté v řadě vyhrál fyzicky dominantní muž a počtvrté v řadě vyhrál člověk, co měl u poroty míň vroubků, než ostatní. To nám říká dvě věci. Česko-slovenský Survivor sice dělá každý rok výrazné pozitivní kroky kupředu, ale pořád je to hra, co téměř nepřekonatelným způsobem zvýhodňuje fyzicky zdatné hráče. Zahraniční verze přitom už nesčetněkrát prokázaly, o kolik je Survivor rozmanitější, když to neplatí. Vedle toho se zdá, že čeští a slovenští účastníci stále do značné míry berou hru hodně osobně a hodně myslí na to, jak všechno bude vypadat navenek. Můžeme to přičítat castingu nebo lokálnímu naturelu, ale nemalý vliv na to má fakt, jak je hra dlouhá, že je výhra relativně nízká, a že se souběžně natáčí i vysílá.
Štáb se zlepšuje a to hlavně v klíčové oblasti castingu
Zpracování pořadu lze pořád vyčíst tolik věcí, že by to vydalo na samostatný článek, ale musím podepsat to, co moderátor Ondřej Novotný říkal na závěrečné kmenové radě: Účastníci posunuli laťku. Za to patří dík nejen jim, ale i castingovému oddělení, které naprosto bez debat obsadilo násobně lepší sestavu, než bychom byli schopní poskládat ze všech účastníků dosavadních tří řad dohromady. V předchozích sériích se to hemžilo agresivními alfa samci, co se vůbec neměli dostat do stresového uzavřeného prostředí. Obsazeno bylo až moc „známých jmen“, co si to jen přijela zkusit a po pár dnech koumala, jak z džungle co nejrychleji zdrhnout. A hrozně moc lidí bylo jen do počtu, vybraných někde v tělocvičně, aniž by byli schopní dát dohromady dvě slova na kameru a plnit tak roli účastníka TELEVIZNÍ soutěže. Od průšvihu nás pokaždé zachraňovalo několik málo jednotlivců, bez kterých to prostě nešlapalo, kdykoliv nebyli na obrazovce.
Ročník 2025 byl diametrálně odlišný. Na první pohled alespoň 90% soutěžících znalo obstojně Survivora a přijeli na ostrov hrát. Málokdo se spokojil s tím, že se jen zúčastní, skoro všichni se snažili poprat o každičký další jeden den. Všichni měli alespoň základní schopnost vystupovat před kamerou, nějakým způsobem vysvětlit svoje prožitky a plány, popsat sociální situaci ve skupině. Většina lidí byla typově odlišná a nesplývala s beztvarým davem.
A to dělá dobrou podívanou. Lidi. Ne ještě větší prolézačky, ne ještě zamotanější zvraty, ale účastníci, kterým chcete fandit. Nebo ti, kteří jsou pro vašeho favorita úctyhodným sokem. Ti, jež můžete s chutí nesnášet, nebo vás alespoň umějí rozesmát. Takže jestli štáb dá do příštího castingu minimálně stejnou péči, tak se opět můžeme těšit na to, že Survivor Česko & Slovensko možná nebude skvělý, ale aspoň už se na něj dá celkem obstojně koukat. A to je na dvou maličkých trzích celkem výhra.
Foto: Nova
